Historie

Historie knihovny v datech

První knihovnu v Bojkovicích měl “Slovanský čtenářsko-pěvecký spolek Světlov”. Jeho činnost se ojediněle datuje již od roku 1864. Místodržitelství však zakázalo užívat přívlastek “Slovanský”.

13.9.1867 – oficiálně (úředně) povolena a zahájena činnost “Čtenářsko- pěveckého spolku Světlov”
18.12.1886 – tento spolek byl rozpuštěn
1.10.1887 – nové stanovy bývalého spolku a stanoven nový název “Čtenářský a vzdělávací spolek Svatopluk”

1893 – pod vedením advokáta Františka Koželuhy (manžel Heleny Koželuhové – Čapkové, švagr Karla a Josefa Čapkových) byl založen akademický klub “Kollár”, který sdružoval především mládež Bojkovice se tak stávají knihovnickým střediskem pro širokou oblast Moravy – balíky knih putovaly nejen po okolí, ale dokonce až na Slovensko (Púchov)

1904 – název “Vzdělávací spolek Svatopluk” se mění na “Občanskou besedu” 1906 – knihovna Občanské besedy měla již 350 svazků knih, 45 pravidelných čtenářů a uskutečniko se 640 výpůjček

1915 – V době I. světové války otvírá svůj kulturní statek knihkupec a papírník Vladislav Buňata

15.7.1921 – dle zákona o osvětové práci a veřejných knihovnách dochází k dohodě mezi výborem Občanské besedy a obecní radou – spolková knihovna Občanské besedy přejímá funkci veřejné obecní knihovny. Ta však i nadále zůstává majetkem Občanské besedy

1899 – 1 923 – knihovníkem v těchto letech byl učitel Antonín Tomášek

1923 – Knihovna Občanské besedy má již 890 svazků knih, 116 čtenářů a 1786 výpůjček za rok. V této době mají Bojkovice pět spolkových a dvě školní knihovny. Největším konkurentem Občanské besedy, jež je pověřena funkcí veřejné knihovny, byla knihovna “Skupiny stavebních dělníků”. Obecní knihovna přebírá fond knihovny Občanské besedy

1922 – 1949 – knihovníkem je student, později profesor Josef Huška. Půjčovalo se pouze v neděli odpoledne a v době jeho nepřítomnosti půjčovali např. učitelky Božena Dočkalová Kasanová, Olga Toušová Stojanová, Eliška Blažková Kroupová. Ze studentů to pak byli Blažena Blaževičová Zbořilová, Olga Chmelíková Settariová, Antonín Polanský, Alois Rusňák a za protektorátu především Jaroslav Opavský a učitel Richard Sedlář

Červenec 1945 – znovu otevřena Obecní knihovna v Bojkovicích. Knihovníkem se stává profesor Josef Huška, který pracoval v knihovně již dříve. Opět mu nejvíce pomáhá Božena Dočkalová Kasanová. K propagaci knih a jejich půjčování přispívají a připojují se i učitelé Rudolf Otřísal, Jaroslav Valášek, Richard Sedlář, Miroslav Guryča, Jaroslav Opavský, Vladislav Buňata, Miroslav Lacina

1948 – Občanská beseda přestává existovat a její knihovna přechází do správy obce jako místní lidová knihovna

1949 – profesor Josef Huška předává knihovnu učiteli Miroslavu Guryčovi. Knihovna je v této době a to až do 1.1.1954 umístěna ve staré budově obecního hostince

Leden 1954 – knihovna se stěhuje do domu Richarda Sedláře na Podkostelí Únor 1955 – učitel Miroslav Guryča odchází do Bánova a knihovnu přebírá Anna Otřísalová. Knihovna má v této době 1647 svazků knih, 128 čtenářů a 4588 výpůjček.

1965 – Knihovna se stěhuje do domu Aloise Ficka a má jíž 3653 svazků knih a 440 čtenářů a za rok se půjčilo 6270 svazků knih

1.1.1967 – Knihovnu vede Anna Otřísalová na základě smlouvy o díle s Okresní lidovou knihovnou v Uherském Hradišti

1.7.1967 – Anna Otřísalová je přijata odborem školství a kultury v Uherském Hradišti do pracovního poměru jako knihovnice s úvazkem 0,5 – knihovnice se tím stává profesionální pracovnicí

1.1.1969 – Odbor kultury ONV v Uherském Hradišti zvyšuje pracovní úvazek 0,5 na celý. Knihovna tak byla jako první na okrese pověřena funkcí střediskové knihovny s profesionální pracovnicí na celý úvazek. Knihovnice se metodicky starala o devět dalších knihoven v okolí – Bzová, Hostětín, Komňa, Krhov, Nezdenice, Pitín, Přečkovice, Rudice, Záhorovice

1.5.1969 – Knihovna se stěhuje do nových prostor v přístavbě MěstNV
1970 – Uskutečňují se první nákupy knih pro knihovny střediska – jsou zde kompletně zpracovávány (katalogizace, zapsání, razítkování, balení…). Do knihovny v Bojkovicích přibývá také řada nových knih – na jejich nákup je uvolněno až 6500 Kč ročně. Knihovna je vybavena novým nábytkem, regály, stolky, sedačkami atd.

Červenec 1970 Knihovnu navštívili knihovníci Jihomoravského kraje a zástupce ministerstva kultury z Prahy – jelikož knihovna dosahuje dlouhodobě výborných výsledků, uvažuje se o jejím přihlášení a postupu knihovny do celostátního kola soutěže BVLK (Budujeme vzornou lidovou knihovnu)

1972 – knihovna získává Čestné uznání ministerstva kultury ČSR

1.1.1973 – do důchodu odchází knihovnice Anna Otřísalová, rozená Dolinová, v knihovně však zatím zůstává a pracuje brigádnicky až do 30.6.1973

1.7.1973 – nastupuje nová profesionální knihovnice, absolventka SKŠ v Brně (Střední knihovnické školy), Božena Ryzová

Říjen 1973 – založen čtenářsko-literární kroužek. Pro velký zájem a značný věkový rozdíl (přihlásilo se 37 dětí od čtvrté až do osmé třídy), vznikly kroužky dva. Oba začaly pracovat v listopadu

1975 – na základě předběžné kontroly metodických pracovnic z Krajské knihovny Jiřího Mahena v Brně byla knihovna pro rok 1976 navržena do celostátní soutěže BVLK (Budujeme vzornou lidovou knihovnu), a to do ústředního kola

Květen 1976 – Božena Gajdová Ryzová přebírá na slavnostním vyhlášení výsledků XXVI. ročníku soutěže BVLK v Hradci Králové z rukou náměstka ministra kultury Josefa Švagery nejvyšší státní vyznamenání – titul VZORNÁ LIDOVÁ KNIHOVNA

Prosinec 1976 – knihovnice Božena Gajdová Ryzová odchází na mateřskou dovolenou a do knihovny nastupuje Marta Zábojníková. Za její působnosti byla knihovna několikrát přestěhována – nejprve v dubnu 1980 na Tillichovo, později do budovy bývalé národní školy nad poštou (nyní Muzeum Bojkovska) a v květnu 1993 se stěhuje na kulturní dům. Její umístění zde je velmi nevyhovující a to především pro starší čtenáře – kopec a velký počet schodů Květen 2002 – knihovnice Marta Zábojníková náhle umírá a do knihovny se vrací Božena Gajdová Ryzová, která po mateřské dovolené pracovala dvacet let ve Střediskové knihovně Starý Hrozenkov. V této době knihovna stále ještě spadá pod Okresní knihovnu Bedřicha Beneše Buchlovana v Uherském Hradišti 1.1.2003 – knihovna má nového zřizovatele a to Město Bojkovice. Metodicky je však i nadále řízena Okresní knihovnou Bedřicha Beneš Buchlovana v Uherském Hradišti

Říjen 2003 – nejen díky iniciativě starosty Josefa Langra se knihovna stěhuje do nových prostor domu s pečovatelskou službou. Výhodou je její umístění přímo ve městě a především bezbariérový přístup

Duben 2011 – po odchodu do důchodu nastupuje na místo Boženy Gajdové – Ryzové knihovnice Kristýna Šopíková Gajdová, která zde pracuje doposud 1.1.2018 – město knihovnu předává příspěvkové organizaci Muzea Bojkovska